Napsat něco více o sobě ve formě zálib v nepracovním životě není nic proti ničemu. Určitě to vaše profesní CV „polidští“ a jeho čtenář si o vás udělá detailnější obrázek.
Setkala jsem se ale i s tím, že ne všichni chtějí do CV své záliby. Preferují, aby za ně mluvily právě jen profesní zkušenosti, znalosti a dovednosti. Nepřejí si, aby možnost pozvání k osobnímu setkání ovlivňovaly jejich soukromé aktivity a předsudky, které může např. personalista mít – např. lov, bojové sporty, praktikování meditace a mnohé jiné. Na druhou stranu práce je naší součástí, kterou trávíme podstatnou část dne. Zde dávám jen k zamyšlení, zda chceme pracovat v prostředí, kde nás „onálepkují“ na základě našich koníčků ještě dříve, než si s námi vůbec podali ruku v rámci prvního setkání?
Co tedy doporučuji?
Osobně bych záliby volila v případě, že je na ně na papíře ještě místo, ale pokud již začínáte psát 3. stránku, klidně bych je oželela. Pamatujme na to, že CV by mělo mít ideálně 1 stránku, max 2 stránky A4.
Proč se vůbec do CV píší?
Na to existuje mnoho odpovědí, asi největší část personalistů řekne, že to spoluutváří obraz vaší osobnosti. Já osobně se domnívám, že to je pravda jen zčásti a pro pracovní pozici, o kterou se ucházíte, to není až tak podstatné a nevyvozuji z toho žádné závěry. Když někdo měl v CV uvedené své záliby, často jsem to používala na začátku pohovoru jako takový „ice-breaker“, otvírák konverzace nebo v momentě, kdy jsem potřebovala kandidáta/ku více rozmluvit 😊 a vytvořit pohodovou atmosféru.
Záliby si chci do CV uvést
Skvělé! Dovolím si i zde pár tipů, jak své koníčky popsat.
- píší se až na konec vašeho CV
- nadpis: Záliby / Volnočasové aktivity / Osobní zájmy Hobby
- buďte nápadití, většina lidí napíše „Sport, četba..“
- zde je možné uvést, jaký sport a jak moc se mu věnujete třeba
- četba – jaký žánr / autor
- setkávám se i s tím, že lidé píší „Seberozvoj“ – to je moc fajn, ale opět platí, abyste byli více konkrétní
- v jaké oblasti? Co už máte za sebou a co ještě před sebou?
- zde pište v bodech nebo i krátkých větách (osobně, např. „Nejvíce si odpočinu u četby detektivky od Agathy Christie.“)
