Šárka pracuje jako účetní v menší firmě. Čísla jí jedou, tabulky ovládá poslepu, ale od začátku roku je toho prostě moc. Kolega skončil, náhrada nikde, a výkazy se samy nezpracujou. Šárka tak zůstává v práci často o hodinu, dvě déle. Ne jednou, ale skoro denně.
Jednoho dne se osmělí a zeptá se šéfa: „Prosímtě, co ty moje přesčasy? Docela se to sčítá.“
Odpověď? Typická. „Šári, vždyť máš mzdovej výměr. To už máš zahrnuté ve mzdě přeci.“
A tady začíná příběh, který zná až moc zaměstnanců. Navenek vypadá všechno správně. Ale jen do chvíle, než se do toho člověk opravdu podívá.
Co se považuje za práci přesčas
Když se mluví o práci přesčas, myslí se tím jakákoli práce, která:
- je nad rámec týdenní pracovní doby (typicky 40 hodin),
- probíhá mimo rozvrh směn,
- a byla nařízena nebo alespoň odsouhlasena zaměstnavatelem – třeba i dodatečně, pokud výsledky přijme..
O přesčasech mluví i přímo §93 Zákoníku práce.
Takže pokud zůstaneš v práci déle, ale šéf o tom ví a bere tvoji práci jako hotovou? Přesčas.
Pokud makáš navíc, ale nikdo to neví a nikdo tě o to nežádal? To je spíš dobrovolné sebedrancování.
Přesčasy v práci: Kolik jich může zaměstnavatel nařídit?
Zákon mluví jasně. Zaměstnavatel ti může nařídit max. 8 hodin přesčasů týdně a 150 hodin práce přesčas za rok.
Víc? Jen když s tím ty osobně souhlasíš.
Ale i tady platí limit: v průměru nesmíš pracovat přesčas víc než 8 hodin týdně, a to v tzv. vyrovnávacím období (26 týdnů, nebo 52 u kolektivní smlouvy).
Takže i ten nejloajálnější zaměstnanec může mít v kalendáři maximálně 416 hodin přesčasů za rok. Ani o minutu víc. A i to jen s dohodou.
Přesčasy ve smlouvě vs. mzdovém výměru
Mzdový výměr
Šárka má mzdový výměr na 45 000 Kč. A to je kámen úrazu.
Mzdový výměr je jednostranný dokument od zaměstnavatele – není to dohoda, není to smlouva.
A co je důležité?
Přesčasy v práci může zohlednit jen mzda, která je sjednaná ve smlouvě. Nikoli ta „daná výměrem“.
A i u sjednané mzdy platí:
- musí být uveden konkrétní počet hodin přesčasů, které jsou v platu zohledněné,
- a může jich být maximálně 150 hodin ročně.
Takže pokud ti šéf řekne: „To máš už ve mzdě“, ale nic o tom není ve smlouvě? Tak nemáš. A máš nárok na příplatek.
Pracovní smlouva
Dana, Šárčina kamarádka, má ve smlouvě jasno:
„Mzda ve výši 45 000 Kč měsíčně je sjednaná s přihlédnutím k výkonu práce přesčas v rozsahu 120 hodin ročně.“
To je legální, přehledné a fér. Dana ví, co má zahrnuté už ve mzdě, a pokud někdy překročí těch 120 hodin, má nárok na příplatek nebo volno.
Přesčasy ve zdravotnictví
Pepa, Šárčin bratr, je lékař v krajské nemocnici. A ten to má s přesčasy v práci od 1. ledna 2024 trochu jinak.
Novela zákoníku práce totiž přinesla možnost tzv. dlouhé služby – tedy režim, kdy může zaměstnanec pracovat až 24 hodin v rámci jednoho 26hodinového cyklu. Tahle úprava cílí hlavně na zdravotnictví a je hodně specifická.
Jak to funguje?
- 12 hodin = klasická směna, jak ji znáš.
- dalších až 12 hodin = práce přesčas, ale jen pokud se na ní zaměstnanec písemně dohodne se zaměstnavatelem.
- Celkem tedy může Pepa odpracovat až 24 hodin v kuse, ale jen v rámci dohody.
📌 Tohle není žádný automat! Bez písemné dohody (nebo kolektivky) to nejde. Nikdo ti nemůže tuhle 24hodinovou šichtu nařídit jen tak.
A co je důležité:
- Práce vykonaná nad rámec týdenní pracovní doby (tedy těch 12 hodin přesčas) se počítá jako práce přesčas,
- a tím pádem se i započítává do ročního limitu 150/416 hodin.
Není pravda, že se „nezapočítává vůbec“ – jen celých 24 hodin není automaticky jeden velký přesčas. Zákon jasně rozlišuje „běžnou“ směnu a to, co je navíc.
Příplatek za přesčasy nebo volno navíc?
Není přesčas jako přesčas. Záleží na tom, jestli makáš v soukromém nebo veřejném sektoru. Ve výsledku to může být klidně rozdíl několika stovek za stejných 5 hodin práce navíc.
Soukromá sféra
Ačkoliv je to v soukromé sféře flexibilnější než v té veřejné, stejně tu jsou základní pravidla dle Zákoníku práce, zbytek lze ošetřit vnitřními předpisy zaměstnavatele nebo třeba kolektivní smlouvě. Za přesčas nárok na normální mzdu plus minimálně 25 % příplatek. Anebo si místo toho můžeš vzít volno. Ale jen pokud se domluvíte, šéf to nemůže rozhodnout sám. Pokud volno nedostaneš do tří měsíců, musí ti zaplatit.
Veřejná sféra
Ve veřejné sféře to funguje trochu jinak. Příplatky jsou dané zákonem a většinou se nedá jen tak říct „vezmu si místo toho volno“. Za práci přesčas je 25 %, za víkend 50 % a za svátek 100 % a k tomu volno navíc.
Vzpomínáš ještě na Šárku, účetní, která v březnu padla za vlast kvůli účetní uzávěrce? Tak si to spočítejme.
Šárka pracuje v soukromé firmě a má hrubou mzdu 45 000 Kč měsíčně, což vychází zhruba na 258 Kč za hodinu. A během špičky zůstala v práci o 10 hodin déle během týdne, a navíc si přidala dalších 10 hodin přes víkend. Prostě oddaná účetní až na dřeň tabulek.
10 hodin přesčas v běžný pracovní den:
- Mzda: 10 × 258 Kč = 2 580 Kč
- Příplatek 25 %: 10 × 64,50 Kč = 645 Kč
- Celkem: 3 225 Kč hrubého navíc
10 hodin přesčas o víkendu (např. v sobotu):
Pokud její firma uznává víkendový příplatek 50 %, což není zákonem povinné, ale běžné:
- Mzda: 10 × 258 Kč = 2 580 Kč
- Příplatek 50 %: 10 × 129 Kč = 1 290 Kč
- Celkem: 3 870 Kč hrubého navíc
Anebo by si mohla domluvit náhradní volno, ale upřímně? Po uzávěrce si vzít volno zní jako pohádka, co se nikdy nestane.
