Konkurenční doložka – pojem v pracovním právu. Pro některé zaměstnavatele nezbytný nástroj na ochranu firemního know-how, pro jiné zbytečná komplikace. Pokud pracuješ v HR, určitě jsi na konkurenční doložku už narazil/a. Ale víš, kdy má smysl, jak ji správně nastavit a na co si dát pozor, aby ti ji soud nesmetl ze stolu? Pojďme si to rozebrat.
Co je konkurenční doložka a proč ji vůbec sjednávat?
Konkurenční doložka je dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která omezuje, kde a pro koho může zaměstnanec po odchodu z firmy pracovat. Dává to smysl hlavně ve chvíli, kdy má zaměstnanec přístup k něčemu, co je pro firmu opravdu cenné – know-how, obchodní strategie, klíčové kontakty… Tohle všechno může konkurence využít ve svůj prospěch.
💡 Příklad: Pokud programátor zná kódování firemní aplikace do posledního písmenka nebo obchodník ví, jak na klíčové zákazníky, odchod ke konkurenci může firmě způsobit pořádný bolehlav.
Co na to říká zákon?
Konkurenční doložka je zakotvena v § 310 zákoníku práce. Zákon ji povoluje, ale jen za jasně definovaných podmínek:
✅ Může platit maximálně 12 měsíců po skončení pracovního poměru.
✅ Zaměstnavatel musí zaměstnanci za omezení vyplácet minimálně 50 % průměrné měsíční mzdy po dobu trvání doložky.
✅ Doložka musí být sjednána písemně – pokud není na papíře, jako by neexistovala.
✅ Pokud není uvedena kompenzace, je doložka automaticky neplatná.
💡 Konkurenční doložka bez kompenzace? Zapomeň! Jestli ti zaměstnavatel nabídne doložku bez odměny, můžeš ji s klidem ignorovat.
Proč se za konkurenční doložku platí?
Je to fér – zaměstnavatel ti omezuje možnosti uplatnění na trhu, takže za to logicky musí něco nabídnout. Pokud ti někdo řekne, že doložka bez kompenzace je v pohodě, rovnou mu ukaž § 310.
Příklad z praxe
Karolína pracovala jako seniorní programátorka ve firmě, která vyvíjela specializovaný software. Její měsíční mzda byla 80 000 Kč, takže firma jí podle zákona musela vyplácet minimálně 40 000 Kč (50 %). Karolína si ale vyjednala 70 %, což znamenalo 56 000 Kč měsíčně. Doložka byla podepsaná na 12 měsíců a obsahovala smluvní pokutu 150 000 Kč pro případ, že by Karolína doložku porušila. Celkem jí firma za rok vyplatila 672 000 Kč (12 × 56 000 Kč). Za to už se dá rok bez konkurence přežít, co myslíš?
Jak na konkurenční doložku z pohledu HR
Konkurenční doložka je pro firmu drahé řešení, takže ji opravdu nemůžeš nabízet každému manažerovi, který kolem projde. Musíš zvážit, jestli přínos doložky skutečně převýší náklady – a hlavně, jestli její porušení firmu skutečně ohrozí.
U jakých pozic má konkurenční doložka smysl?
Doložka má smysl jen u zaměstnanců, kteří:
- Mají přístup k unikátním informacím – například ke zdrojovým kódům, technologickým inovacím, obchodním strategiím nebo důvěrným datům o klientech.
- Jsou klíčoví pro chod firmy – například vysoce specializovaní vývojáři, obchodní manažeři nebo produktoví manažeři.
- Přicházejí do styku s citlivými daty – například analytici, finanční ředitelé nebo IT specialisté, kteří znají zranitelnosti firemních systémů.
- Mají vliv na obchodní vztahy – například obchodníci, kteří spravují klíčové zákazníky nebo znají cenovou strategii.
- Pracují v oblasti, kde je silná konkurence – například ve farmaceutickém průmyslu, softwarovém vývoji nebo finančním sektoru.
💡 Ne každému manažerovi nebo obchodníkovi je nutné dávat doložku – pokud nemá přístup k citlivým datům nebo strategii, je to zbytečná (a drahá) formalita.
🏆 S kým to ve firmě řešit?
- S nadřízeným zaměstnance – Nadřízený ví nejlíp, jestli má zaměstnanec přístup k citlivým informacím a zda jeho odchod představuje hrozbu.
- S právním oddělením – Právník by měl doložku zkontrolovat, aby byla v souladu se zákonem a jasně definovala, co je považováno za konkurenci.
- S vedením firmy – U strategicky důležitých pozic je dobré mít souhlas vedení.
Jak je vyplácena kompenzace a jaké jsou odvody?
- Kompenzace se vyplácí měsíčně zpětně – Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak.
- Kompenzace podléhá daním z příjmů – Považuje se za příjem ze závislé činnosti.
- Sociální pojištění se z kompenzace neodvádí – Nejde o příjem ze závislé činnosti, takže sociální pojištění se neodvádí.
- Zdravotní pojištění – Pokud příjemce kompenzace není zaměstnán, nepodniká ani není státním pojištěncem, je považován za osobu bez zdanitelných příjmů (OBZP) a musí si zdravotní pojištění hradit sám.
💡 Pro rok 2025 platí, že minimální mzda je 20 800 Kč → měsíční platba na zdravotní pojištění pro OBZP je tedy 2 808 Kč (13,5 % z minimální mzdy).
Mrkni také na článek Konkurenční doložka pro zaměstnance: práva, povinnosti a na co si dát pozor.
